Novinky, Strana 2

Zná to asi každý rodič: „Fuj, to je kyselé!“ Když dětem nabídnete kysané zelí nebo kvasný nápoj, často se setkáte s nedůvěřivým pohledem nebo rovnou odmítnutím. Přitom právě v dětském věku, kdy imunita dostává v kolektivech školek a škol pořádně zabrat, jsou kvašené potraviny tím nejlepším spojencem.

Jak tedy překonat propast mezi „nechci“ a „mňam“? Máme pro vás vyzkoušené tipy, jak z kvašených dobrot udělat hit i u vašich ratolestí.

Proč je „živé“ jídlo pro děti tak důležité?

Dětský mikrobiom se neustále vyvíjí. Střeva jsou domovem pro více než 70 % buněk imunitního systému. Pokud jsou osídlena těmi správnými bakteriemi (probiotiky), tělo dokáže mnohem lépe odrážet virózy a nachlazení, které se v dětských skupinách šíří rychlostí blesku.

Kvašená zelenina z Kvasenysvet.cz navíc nabízí:

• Vysoký obsah vitamínu C a K2: Nezbytné pro dobrou imunitu a zdravý růst kostí.
• Lepší stravitelnost: Proces fermentace „předtráví“ složité látky v zelenině, takže dětské bříško nemá tolik práce.
• Enzymy: Pomáhají tělu lépe vstřebávat živiny z ostatních potravin.

5 strategií, jak zařadit kvašené do jídelníčku

1. Strategie „Kamufláž“

Pokud dítě odmítá viditelnou strukturu zelí, zkuste ho schovat. Najemno nasekané kysané zelí nebo pickles se skvěle ztratí v tvarohové či vajíčkové pomazánce. Kyselkavost dodá pomazánce říz podobně jako kyselá okurka, ale s mnohem vyšší nutriční hodnotou.

2. Jedlé obrázky

Děti jedí očima. Vytvořte na chlebu s máslem obrázek:

• Vlasy: Z kysaného zelí
• Oči: Z červené řepy v kysaném zelí 
• Pusa: Z proužku pickles.

Hravá forma často zlomí prvotní odpor k neznámé chuti.

3. Sladko-kyselá kombinace

Kyselá chuť je pro děti náročná, pokud dominuje. Zkuste ji vyvážit něčím přirozeně sladkým. Skvěle funguje salát z kysaného zelí smíchaný s nastrouhaným jablkem a trochou mrkve. Jablko zjemní kyselost a výsledný salát je pro děti mnohem přijatelnější.

4. Rituál „Lektvar pro superhrdiny“

Máte doma milovníka příběhů? Pak zelná šťáva nebo řepný kvas není jen „voda ze zeleniny“, ale magický lektvar, který dává sílu a rychlost. Začněte s malým panákem (cca 20 ml) denně. Chuť kvasu můžete naředit trochou čisté jablečné šťávy, dokud si dítě na specifickou chuť nezvykne.

5. Zapojte je do akce

Děti mnohem raději ochutnají něco, co samy pomáhaly „vyrábět“. Nechte je, ať vám pomohou vybrat sáček se zelím v lednici, nebo jim dovolte, aby samy naběračkou naložily pickles do mističky. Pocit vlastní volby dělá divy.

Na co si dát pozor?

Při zavádění kvašených potravin u dětí platí pravidlo: pomalu a postupně. Začněte jednou lžičkou denně, aby si trávicí trakt zvykl na příval prospěšných bakterií.

Důležité je také vybírat nepasterizované a přirozeně kvašené produkty (jako jsou ty naše z Kvašeného světa). Sterilované zelí z běžných obchodů, které prošlo varem, už v sobě nemá žádné živé probiotické kultury – je to v podstatě „mrtvá“ potravina bez přínosu pro imunitu.

Chtěli byste vyzkoušet první „ochutnávkový balíček“ pro vaše nejmenší? 

Balíček zdraví - 3 x kvašená zelenina

Balíček zdraví - 3 x řepný kvas

Kysané zelí patří k nejstarším způsobům uchovávání potravin, ale v době klimatických výzev získává úplně nový význam. Z obyčejné hlávky se díky přirozené fermentaci stává nejen výživná, ale i mimořádně udržitelná surovina. V době, kdy se řeší plýtvání, uhlíková stopa i zbytečné obaly, působí kysané zelí téměř jako dokonalý příklad toho, jak může tradiční jídlo odpovídat moderním požadavkům na šetrnost.

Výroba šetrná k planetě

Fermentace je jednoduchý proces: zelí se nakrouhá, osolí a nechá pracovat mikroorganismy, které jsou na něm přirozeně přítomné. Nevyžaduje žádnou energii navíc, žádné vaření, pasterizaci, elektrické spotřebiče či složité technologie. Kysané zelí vzniká samo, v pokojové teplotě, bez toho, aby zatížilo planetu. Z hlediska spotřeby zdrojů se řadí mezi nejúspornější potraviny, protože využívá to, co už příroda vytvořila, a nepotřebuje nic víc než sůl a čas. Ve srovnání s moderními způsoby konzervace je jeho uhlíková stopa minimální. Přesně taková výroba probíhá i v Kvašeném světě.

Mnohem delší trvanlivost

Dalším ekologickým bonusem je, že kvašení výrazně prodlužuje trvanlivost. Zatímco čerstvé zelí začne uvadat během pár dní, fermentované vydrží dlouhé týdny, ba dokonce měsíce, a to dokonce i bez lednice. To znamená méně vyhozeného jídla a méně potřeby balit potraviny do plastových obalů, aby déle vydržely. Ve fermentačních nádobách, sklenicích nebo sudech zelí drží pevně svou kvalitu. Pro domácnosti je to ohromná výhoda: co se jednou zakvasí, to se jen tak nezkazí. A dlouhá trvanlivost znamená i menší nutnost nakupovat další potraviny, což snižuje celkovou spotřebu.

Krátká cesta ke zpracování

Kysané zelí navíc vyrábíme z lokální suroviny, která roste téměř všude a má nízké nároky na pěstování. Zelí nepotřebuje tropické klima, leteckou dopravu ani skleníky vytápěné fosilními palivy. Jeho přeprava bývá krátká, což snižuje emise spojené s logistickým řetězcem. V Kvašeném světě zpracováváme české zelí a jeho cesta k nám z pole je velice krátká, pouhých cca 29 kilometrů. Něco takového můžete sotva o nějaké surovině prohlásit. Tím se výrazně liší od mnoha dovážených „superpotravin“. Fermentované zelí je ukázkový příklad toho, že nemusíme sahat po exotice, abyste jedli funkční a ekologicky šetrné potraviny.

Minimální zbytky

Velká udržitelnost kysaného zelí spočívá také v tom, že se dá využít téměř celé. Zbytky, které nezpracujete, například kousky košťálů, velmi snadno zkompostujete. A když zelí v sáčku otevíráte postupně, vždy použijete jenom takové množství, které spotřebujete. Nevznikají žádné, ani velice malé porce odpadu ani zbytečně využité obaly. Kvašené zelí se často připravuje ve velkých dávkách, což snižuje celkovou spotřebu obalů a minimalizuje frekvenci nákupů. Zkrátka se zde vyhazuje mnohem méně než v případě jiných potravin.

Přispějete ke zdravému prostředí

Udržitelnost ale nekončí u jenom u trvanlivosti a lokálnosti. Kysané zelí podporuje i zdravější stravování, protože přirozeně nahrazuje průmyslové výrobky plné cukru, aditiv a konzervantů. Když máte doma sáček z Kvašeného světa plný probiotického, křupavého zelí, sáhnete po něm určitě mnohem častěji než po balených hotovkách. Víc si pochutnáte a dáte svému tělo mnohem cennější výživu. Zároveň tím nepřímo snižujete spotřebu energie i materiálů, které se na jejich výrobu a balení používají.

Kysané zelí má pověst skromné přílohy, která se na talíři objeví hlavně o Vánocích nebo v hospodě vedle knedlíků. Jenže když se na něj podíváte blíž, zjistíte, že tenhle „obyčejný“ poklad je nabitý vitaminy, vlákninou a živými kulturami. Přesto kolem něj koluje spousta mýtů, které stojí za to konečně uvést na pravou míru.

Mýtus první: Kysané zelí je jen levná příloha

Tahle představa se mezi lidmi drží překvapivě silně. Ve skutečnosti je kysané zelí jedno z nejdostupnějších probiotik, která můžete doma mít. Fermentace mění obyčejné zelí v superpotravinu, která podporuje trávení, imunitu i zdraví střev. V mnoha kuchyních světa, a to od Koreje až po Německo, je zelí považované za základní prvek zdravého jídelníčku, ne za něco „navíc,“ co položíte na talíř, když zrovna nemáte lepší nápad. Naopak. Ať už ho přidáte do salátů, sendvičů, polévek nebo jím doplníte teplé jídlo, vždycky udělá pro vaše tělo víc práce než většina drahých doplňků stravy.

Mýtus druhý: Kysané zelí každého nadýmá

Ano, fermentovaná jídla mohou u někoho vyvolat pocit plnosti nebo zvýšenou tvorbu plynů, ale to většinou znamená, že vaše střeva právě dostávají pořádnou dávku probiotik, na kterou nejsou do té doby zvyklá. Kdo se zelí vyhýbá ze strachu, že bude lidově řečeno „prdět“, často jenom zbytečně přichází o jeho benefity. Klíčem je proto začít s jeho konzumací postupně. Malá lžička denně bohatě stačí, aby si střevní mikrobiom pomalu „zvykl“, a většina lidí pak po pár dnech už nepociťuje žádné potíže. Když to přeženete hned od začátku, je jasné, že tělo protestuje. Ne nadýmání jako takové, ale množství bývá zpočátku největší problém.

Mýtus třetí: Vaření zničí všechny benefity

Ano, teplo ničí živé bakterie, to je samozřejmě objektivní skutečnost. Ale to rozhodně neznamená, že tepelně upravené zelí nemá žádnou hodnotu. Vláknina, minerály a řada dalších látek zůstává i po tepelné úpravě. Vařené kysané zelí není probiotikum, ale pořád je to zdravější varianta stravy než většina běžných příloh, které si denně dopřáváme. A pokud chcete výhody obojího, zkuste trik známých kuchařů: část zelí prohřejte a na talíři ho doplňte lžící syrového. Zachováte chuť i část probiotik.

Mýtus čtvrtý: Kysané zelí je příliš slané a nezdravé

Sůl je pro fermentaci nezbytná, ale ne každé zelí je stejně slané. Průmyslové varianty mohou solí šetřit méně, zato domácí nebo kvalitní řemeslné produkty často používají minimum soli, přesně tolik, aby fermentace probíhala bezpečně. Pokud si hlídáte příjem sodíku, stačí zelí lehce propláchnout, nebo hledat produkty s označením „nízký obsah soli,“ a to ty z Kvašeného světa bezezbytku splňují.

Mýtus pátý: Kysané zelí chutná všechno stejně

Mnoho lidí má před očima jedinou chuť, tu, kterou znají z obchodu. Ve skutečnosti existují desítky variant. Můžete narazit na zelí jemné, výrazně kyselé, křupavé, měkké, s kmínem, s koprem, s chilli, s mrkví nebo jablky. Chuť se liší podle odrůdy zelí, množství soli i délky fermentace. Když jednou vyzkoušíte domácí nebo farmářské verze, pochopíte, že „kysané zelí“ není jedna chuť, ale spousta pestrých možností pro každý mlsný jazýček. V Kvašeném světě nabízíme varianty buď zelí samotné nebo s křenem či koprem a také červenou řepu v kysaném zelí nebo klasické pickles či pickles s chilli.

Nechte mu v jídlech více prostoru

Kysané zelí je zkrátka mnohem víc než skromná hromádka vedle masa. Je to funkční potravina, která podporuje trávení, imunitu i pestrost jídelníčku. A čím více mýtů o něm necháme padnout, tím víc prostoru dostane v naší kuchyni – nejen o svátcích.