Novinky, Strana 2

Na první pohled je to obyčejná hlávka zelí. Zelená, pevná a voňavá. Ale za jejím proměněním v lahodné, křupavé a zdravé kysané zelí se skrývá poctivá ruční práce, která má v naší zemi dlouhou tradici. Každý krok, od sklizně až po první ochutnání, je promyšlený a dělaný s respektem k přírodě i řemeslu.

Krátká cesta do výroby

Zelí ujede z pole k výrobě kvašeného produktu sotva 29 kilometrů, čerstvé, těžké a v nejlepším stavu. Jde o domácí surovinu, z místních zdrojů, vypěstovanou na našich polích, žádný předražený dovoz odněkud z ciziny. U této zeleniny totiž platí dvojnásob pravidlo: Čím kratší cesta, tím lepší chuť. Po příjezdu se hlávky pečlivě omývají, aby na nich nezůstalo ani zrnko hlíny. Čistota je základ, protože jak říkaly naše babičky: „Kdo má čisté ruce, má čisté svědomí a dobré zelí.“

Sekání a krouhání

Omyté hlávky se rozkrojí na čtvrtky, aby se odhalilo pevné srdíčko. Potom přichází na řadu krouhání, tradičně se dělá ručně. Právě velikost a jemnost krouhání rozhoduje o křupavosti a struktuře výsledného produktu.

Solení a míchání

Nakrouhané zelí se přenese do velké nádoby, posype solí a pořádně promíchá. Sůl začne postupně vytahovat šťávu a tvoří přirozený nálev, který chrání zelí během kvašení. V této fázi se často přidává kmín, kopr nebo křen, vše podle tradičního receptu.

Šlapání zelí, srdce celého procesu

A pak přichází to, co dělá kysané zelí opravdu poctivým: šlapání nohama. Dříve to bývala na venkově skutečná událost, které se účastnili všichni členové rodiny od mladých po ty nejstarší. Provázel ji smích, zpívání písniček, aby práce šla lépe od rukou, tedy pardon, v tomto případě od nohou, malé děti zlobily na okrajích bečky. Ačkoliv se to možná na první pohled úplně nezdá, je to docela dřina. Jak to? Každý kus zelí musel být důkladně našlapaný, aby se vytlačil veškerý vzduch a zůstala jenom šťáva. 

Sudování a kvašení

Když je zelí důkladně prosolené a našlapané, přichází čas ho naložit do sudů. Tady se děje malý přírodní zázrak, dochází totiž k přirozenému kvašení. Pořádný sud na zelí o různém objemu je nepostradatelný pro každého, kdo to s kvašením myslí opravdu vážně. Naplní se, uzavře víkem a zatíží. Zelí si teď žádá svůj klid, aby na sobě mohlo pracovat. Co to znamená v praxi? Přibližně dva týdny pobytu v teplejším místě, kde začne kvasit, a poté delší dobu v chladnu, kde jeho chuť pozvolna dozrává k úplné dokonalosti.

Vážení, balení a etiketování

Když zelí dosáhne ideální chuti, přichází vážení, balení do sáčků, které se poté polepují etiketami. Každá z nich nese kus příběhu, který začal na poli a skončil na vašem stole. Na KvasenySvet.cz si můžete vybrat z klasického kysaného zelí, kysaného zelí s křenem nebo také kysaného zelí s koprem a specialitou je červená řepa v kysaném zelí, která snoubí přednosti obou druhů zeleniny a přináší dvojnásobný nášup vitamínů.

Ruční skladování a distribuce

Na rozdíl od průmyslové výroby se ručně dělané zelí skladuje s pečlivostí. Sudy i sáčky se uchovávají v chladných skladech, kde se neustále kontroluje teplota i vlhkost. Distribuce probíhá ručně, bez jakýchkoliv pásů, bez automatů, zato s respektem ke každému balení, které k vám bude putovat. Co si vybrat? Výborným tipem je balíček zdraví, ve kterém najdete rovnou tři produkty, a to kysané zelí, červenou řepu v kysaném zelí a lahůdku zvanou pickles, která se skládá z bílého zelí, mrkve a cibule.

Kysané zelí, zázrak prostoty

Domácí kvašené zelí je víc než jenom příloha. Je to živý organismus plný probiotik, vitamínu C a minerálů. Skvěle se hodí do polévek, salátů i tradičních českých jídel, ale chutná i jenom tak, s krajícem chleba a kouskem slaniny. Poslední varianta, tedy jíst ho čerstvé, nijak neupravované, je z pohledu zdravé výživy nejlepší. Proč? Určitě dobře víte, že jakoukoliv tepelnou úpravou zeleniny se připravujete o velkou část vitamínů, které obsahuje. O zelí to samozřejmě platí také. Kysané zelí je zkrátka návrat ke kořenům, k tradici našich předků, k jednoduchost, která ale přináší skvělou chuť.

Vynikající zdroj vitamínu C

Kvašení je návrat k trpělivosti. Každé zelí potřebuje svůj čas, aby dozrálo, stejně jako každá poctivá práce. Ale když ucítíte tu typickou vůni a pochutnáte si na něm, udělali jste něco dobrého pro sebe. Kdysi totiž nebyly v zimě supermarkety plné zeleniny. Lidé se museli spolehnout na svoje domácí zásoby a kysané zelí se stávalo velmi důležitým zdrojem vitamínu C v době, kdy jiná zelenina nebyla dostupná. I dnes stoprocentně platí, že poctivé české kysané zelí je rozhodně lepší stravou než předražená zelenina ze supermarketu, která k vám doputovala přes polovinu planety a v zimě je samozřejmě  skleníkového původu a její chuť zpravidla nebývá nijak závratná. V tomto porovnání vychází místní kysané zelí jako jednoznačný vítěz.

Zdroj foto: Pixabay

Kvašená zelenina není žádný módní výstřelek, ale tradiční potravina, kterou naši předkové znali a milovali. Stačilo bílé zelí, mrkev, cibule, trochu soli a čas a vznikl poklad, který se postaral o zdraví celé rodiny během dlouhé zimy. Dnes se k této tradici vracíme a objevujeme, že kvašená zelenina v podobě červené řepy v kysaném zelí  nebo pickles není jenom chutná příloha, ale také silný spojenec pro naše trávení a imunitní systém.

Živá strava v praxi

Proces kvašení je následující. Přirozené bakterie mléčného kvašení přeměňují cukry obsažené v zelenině na kyselinu mléčnou. Ta funguje jako přírodní konzervant, který ochrání zeleninu před zkažením, aniž by bylo potřeba pasterizace, sterilizace nebo chemických konzervantů.

Výsledkem je tzv. živá strava. Na rozdíl od průmyslově zpracovaných potravin obsahuje kvašená zelenina skutečně aktivní bakterie, vitaminy a enzymy. Když ji zařadíte do jídelníčku, nepřidáváte jenom chutnou složku navíc, ale také funkční potravinu, která tělu prospívá na více úrovních.

Trávení pod kontrolou

Mnoho lidí si po těžkém jídle stěžuje na nadýmání, pálení žáhy nebo pocit těžkosti. Kvašená zelenina dokáže tyto obtíže zmírnit, protože:

• Obsahuje kyselinu mléčnou, která podporuje tvorbu žaludečních šťáv a enzymů. Díky tomu potrava nezůstává v žaludku „ležet“, ale rychleji se zpracuje.
• Dodává enzymy a probiotika, které pomáhají štěpit složitější látky a usnadňují trávení vlákniny. Ta tak nezatěžuje střeva, ale naopak jim prospívá.
• Podporuje střevní mikroflóru. Živé bakterie mléčného kvašení osidlují střeva a pomáhají vytlačovat škodlivé mikroorganismy.

Výsledek? Lehkost po jídle, menší nadýmání a pravidelnější stolice. Není náhodou, že lidé, kteří začnou jíst kvašenou zeleninu nebo pít kvasné nápoje, často uvádějí, že se cítí „čistší“ a mají víc energie.

Imunita začíná ve střevech

Možná vás překvapí, že až 70 % imunity sídlí ve střevech. Právě tam dochází k prvnímu kontaktu organismu s bakteriemi a viry. Pokud jsou střeva osídlená „hodnými“ bakteriemi, imunitní systém je ve střehu a reaguje rychle a přiměřeně. Pokud ale převládnou škodlivé mikroorganismy, imunita se oslabí a tělo je náchylnější k nemocem. Kvašená zelenina je přirozeným zdrojem právě těch „hodných“ bakterií čili probiotik. Tyto mikroorganismy posilují střevní bariéru, brání pronikání škodlivin a zároveň podporují tvorbu protilátek. Jinými slovy,  čím zdravější máte střeva, tím silnější máte imunitu.

Vitaminová bomba

Kvašením se zachovávají vitaminy, které by jinak při vaření či sterilizaci zanikly. Zejména vitamin C je klíčový pro obranyschopnost organismu – a právě jeho obsah byl důvodem, proč si námořníci na dlouhé plavby brali sudy kysaného zelí. Chrání před infekcemi, zkracuje dobu nachlazení a podporuje tvorbu kolagenu.

Neméně důležité jsou vitaminy skupiny B, které přispívají ke správné funkci nervového systému a pomáhají tělu odolávat stresu. A jak víme, imunita a psychická pohoda spolu úzce souvisejí.

Poctivá česká práce

Na e-shopou KvasenySvet jsou k dispozici poctivé české výrobky, který vynikají svou chutí, kvalitou i přínosem pro zdraví. Jde například o štávu z kysaného zelí nebo  velmi chutné pickles s chilli. Díky tomu, že produkty nejsou pasterizované ani konzervované, zůstávají ve šťávě i zelenině všechny vitamíny a hlavně aktivní bakterie mléčného kvašení. Ty podporují trávení a imunitu a splňují principy „živé stravy“, tak jak ji znaly už naše babičky. 

Kdo by měl kvašenou zeleninu vyzkoušet?

• Lidé s citlivým trávením, protože pomáhá proti nadýmání a podporuje pravidelnou stolici.
• Sportovci, kterým doplňuje minerály a urychluje regeneraci po výkonu.
• Každý, kdo často bývá nemocný, neboť posiluje imunitní systém.
• Ti, kdo chtějí odlehčit jídelníček, má totiž málo kalorií, ale spoustu živin.

Výjimkou jsou jen lidé s alergií na některé přidané složky, například hořčičné semínko, které se někdy používá při kvašení.

Jak ji zařadit do jídelníčku?

Začít můžete pozvolna, třeba dvěma lžícemi kvašené zeleniny k obědu nebo večeři. Kvasné nápoje můžete pít samotné nebo je přidat do smoothie či minerálky. Hodí se také jako osvěžující příloha k těžším jídlům, kde pomohou zlepšit trávení. Postupem času si na jejích chuť zvyknete a zjistíte, že se stává přirozenou součástí vašeho jídelníčku.

Návrat k tradici

Když se podíváme do minulosti, zjistíme, že kvašená zelenina byla vždy nedílnou součástí stravy. Naši předkové neměli doplňky stravy, kapsle s probiotiky ani umělé vitaminy. Přesto byli schopni přečkat zimní měsíce ve zdraví právě díky sudům se zelím, mrkví a dalšími plody zahrady.

Dnes se k těmto kořenům vracíme – a zjišťujeme, že v jednoduchých, přirozených potravinách se skrývá síla, kterou moderní technologie často neumí nahradit.

Zdroj probiotik

Kvašená zelenina je víc než jen tradiční příloha. Je to živý zdroj probiotik, prebiotik, vitaminů a enzymů, který pomáhá trávení a posiluje imunitu. Pravidelná konzumace přináší lehkost, energii a odolnost vůči nemocem. Je to návrat k tradici, která má v moderním světě své nezastupitelné místo.

Zdroj foto: Pixabay

Kvašená zelenina patří mezi nejstarší a nejpřirozenější způsoby uchování potravin. Díky procesu mléčného kvašení si zelenina zachovává nejen chuť, ale i bohatství vitamínů, minerálů, enzymů a probiotických bakterií, které prospívají zdraví střev a imunitnímu systému. Na trhu se ale často objevují produkty, které se jen tváří jako „kysané“. Ve skutečnosti jsou pasterizované, konzervované nebo ochucené octem, a tím ztrácí většinu zdravotních benefitů. Jak tedy rozeznat skutečnou živou kvašenou zeleninu?

Skutečná kvašená zelenina má jednoduché složení

Opravdová kvašená zelenina se vyrábí tradiční metodou mléčného kvašení. Tento proces vzniká přirozeným působením bakterií mléčného kvašení, které se přirozeně vyskytují na čerstvé zelenině. Stačí jim jen sůl, správná teplota a čas. Autentická kvašená zelenina tak má složení:

• kvašená zelenina,

• sůl,

• případně bylinky nebo koření.

Takový produkt je „živý“ a obsahuje aktivní probiotické kultury. Proto musí být uchováván v chladu – v lednici nebo ve sklepě. Pokud ho necháte při vyšší teplotě, kvašení bude pokračovat a zelenina změní chuť i texturu a může dojít k nafouknutí sáčku nebo úniků plynů ze sklenice (bakterie jsou činné).

Jak poznat falešnou „kyselou“ zeleninu

Průmyslově vyráběné produkty často obsahují konzervanty a ocet, což z nich dělá pouhou sterilizovanou zeleninu s kyselou chutí. Ve složení těchto výrobků najdete například:

• vodu, sladidla, ocet nebo octový nálev,

• disiřičitan nebo sorban draselný,

• označení „pasterizováno“ nebo „sterilizováno“.

Jakmile vidíte tyto položky, víte, že produkt už není živý a neobsahuje prospěšné bakterie mléčného kvašení.

Proč dát přednost živé kvašené zelenině

Živá kvašená zelenina je bohatým zdrojem probiotik, enzymů, vitamínu C, B-komplexu a minerálů jako železo, zinek či hořčík. Podporuje trávení, imunitu a zdravou střevní mikroflóru. Díky přirozenému kvašení je navíc lehce stravitelná a pomáhá tělu vstřebávat živiny.

Skutečná kvašená zelenina jako naše kysané zelí má jednoduché složení, žádné konzervanty a je skladována v chladu, aby si zachovala živé bakterie a všechny zdravotní benefity. Vyhněte se výrobkům s octem, sladidly a chemickými přísadami. Pokud chcete svému tělu dopřát to nejlepší, vybírejte jen přírodní a nepasterizovanou kvašenou zeleninu či kvasné nápoje.