Novinky

Kysané zelí patří k nejstarším způsobům uchovávání potravin, ale v době klimatických výzev získává úplně nový význam. Z obyčejné hlávky se díky přirozené fermentaci stává nejen výživná, ale i mimořádně udržitelná surovina. V době, kdy se řeší plýtvání, uhlíková stopa i zbytečné obaly, působí kysané zelí téměř jako dokonalý příklad toho, jak může tradiční jídlo odpovídat moderním požadavkům na šetrnost.

Výroba šetrná k planetě

Fermentace je jednoduchý proces: zelí se nakrouhá, osolí a nechá pracovat mikroorganismy, které jsou na něm přirozeně přítomné. Nevyžaduje žádnou energii navíc, žádné vaření, pasterizaci, elektrické spotřebiče či složité technologie. Kysané zelí vzniká samo, v pokojové teplotě, bez toho, aby zatížilo planetu. Z hlediska spotřeby zdrojů se řadí mezi nejúspornější potraviny, protože využívá to, co už příroda vytvořila, a nepotřebuje nic víc než sůl a čas. Ve srovnání s moderními způsoby konzervace je jeho uhlíková stopa minimální. Přesně taková výroba probíhá i v Kvašeném světě.

Mnohem delší trvanlivost

Dalším ekologickým bonusem je, že kvašení výrazně prodlužuje trvanlivost. Zatímco čerstvé zelí začne uvadat během pár dní, fermentované vydrží dlouhé týdny, ba dokonce měsíce, a to dokonce i bez lednice. To znamená méně vyhozeného jídla a méně potřeby balit potraviny do plastových obalů, aby déle vydržely. Ve fermentačních nádobách, sklenicích nebo sudech zelí drží pevně svou kvalitu. Pro domácnosti je to ohromná výhoda: co se jednou zakvasí, to se jen tak nezkazí. A dlouhá trvanlivost znamená i menší nutnost nakupovat další potraviny, což snižuje celkovou spotřebu.

Krátká cesta ke zpracování

Kysané zelí navíc vyrábíme z lokální suroviny, která roste téměř všude a má nízké nároky na pěstování. Zelí nepotřebuje tropické klima, leteckou dopravu ani skleníky vytápěné fosilními palivy. Jeho přeprava bývá krátká, což snižuje emise spojené s logistickým řetězcem. V Kvašeném světě zpracováváme české zelí a jeho cesta k nám z pole je velice krátká, pouhých cca 29 kilometrů. Něco takového můžete sotva o nějaké surovině prohlásit. Tím se výrazně liší od mnoha dovážených „superpotravin“. Fermentované zelí je ukázkový příklad toho, že nemusíme sahat po exotice, abyste jedli funkční a ekologicky šetrné potraviny.

Minimální zbytky

Velká udržitelnost kysaného zelí spočívá také v tom, že se dá využít téměř celé. Zbytky, které nezpracujete, například kousky košťálů, velmi snadno zkompostujete. A když zelí v sáčku otevíráte postupně, vždy použijete jenom takové množství, které spotřebujete. Nevznikají žádné, ani velice malé porce odpadu ani zbytečně využité obaly. Kvašené zelí se často připravuje ve velkých dávkách, což snižuje celkovou spotřebu obalů a minimalizuje frekvenci nákupů. Zkrátka se zde vyhazuje mnohem méně než v případě jiných potravin.

Přispějete ke zdravému prostředí

Udržitelnost ale nekončí u jenom u trvanlivosti a lokálnosti. Kysané zelí podporuje i zdravější stravování, protože přirozeně nahrazuje průmyslové výrobky plné cukru, aditiv a konzervantů. Když máte doma sáček z Kvašeného světa plný probiotického, křupavého zelí, sáhnete po něm určitě mnohem častěji než po balených hotovkách. Víc si pochutnáte a dáte svému tělo mnohem cennější výživu. Zároveň tím nepřímo snižujete spotřebu energie i materiálů, které se na jejich výrobu a balení používají.

Kysané zelí má pověst skromné přílohy, která se na talíři objeví hlavně o Vánocích nebo v hospodě vedle knedlíků. Jenže když se na něj podíváte blíž, zjistíte, že tenhle „obyčejný“ poklad je nabitý vitaminy, vlákninou a živými kulturami. Přesto kolem něj koluje spousta mýtů, které stojí za to konečně uvést na pravou míru.

Mýtus první: Kysané zelí je jen levná příloha

Tahle představa se mezi lidmi drží překvapivě silně. Ve skutečnosti je kysané zelí jedno z nejdostupnějších probiotik, která můžete doma mít. Fermentace mění obyčejné zelí v superpotravinu, která podporuje trávení, imunitu i zdraví střev. V mnoha kuchyních světa, a to od Koreje až po Německo, je zelí považované za základní prvek zdravého jídelníčku, ne za něco „navíc,“ co položíte na talíř, když zrovna nemáte lepší nápad. Naopak. Ať už ho přidáte do salátů, sendvičů, polévek nebo jím doplníte teplé jídlo, vždycky udělá pro vaše tělo víc práce než většina drahých doplňků stravy.

Mýtus druhý: Kysané zelí každého nadýmá

Ano, fermentovaná jídla mohou u někoho vyvolat pocit plnosti nebo zvýšenou tvorbu plynů, ale to většinou znamená, že vaše střeva právě dostávají pořádnou dávku probiotik, na kterou nejsou do té doby zvyklá. Kdo se zelí vyhýbá ze strachu, že bude lidově řečeno „prdět“, často jenom zbytečně přichází o jeho benefity. Klíčem je proto začít s jeho konzumací postupně. Malá lžička denně bohatě stačí, aby si střevní mikrobiom pomalu „zvykl“, a většina lidí pak po pár dnech už nepociťuje žádné potíže. Když to přeženete hned od začátku, je jasné, že tělo protestuje. Ne nadýmání jako takové, ale množství bývá zpočátku největší problém.

Mýtus třetí: Vaření zničí všechny benefity

Ano, teplo ničí živé bakterie, to je samozřejmě objektivní skutečnost. Ale to rozhodně neznamená, že tepelně upravené zelí nemá žádnou hodnotu. Vláknina, minerály a řada dalších látek zůstává i po tepelné úpravě. Vařené kysané zelí není probiotikum, ale pořád je to zdravější varianta stravy než většina běžných příloh, které si denně dopřáváme. A pokud chcete výhody obojího, zkuste trik známých kuchařů: část zelí prohřejte a na talíři ho doplňte lžící syrového. Zachováte chuť i část probiotik.

Mýtus čtvrtý: Kysané zelí je příliš slané a nezdravé

Sůl je pro fermentaci nezbytná, ale ne každé zelí je stejně slané. Průmyslové varianty mohou solí šetřit méně, zato domácí nebo kvalitní řemeslné produkty často používají minimum soli, přesně tolik, aby fermentace probíhala bezpečně. Pokud si hlídáte příjem sodíku, stačí zelí lehce propláchnout, nebo hledat produkty s označením „nízký obsah soli,“ a to ty z Kvašeného světa bezezbytku splňují.

Mýtus pátý: Kysané zelí chutná všechno stejně

Mnoho lidí má před očima jedinou chuť, tu, kterou znají z obchodu. Ve skutečnosti existují desítky variant. Můžete narazit na zelí jemné, výrazně kyselé, křupavé, měkké, s kmínem, s koprem, s chilli, s mrkví nebo jablky. Chuť se liší podle odrůdy zelí, množství soli i délky fermentace. Když jednou vyzkoušíte domácí nebo farmářské verze, pochopíte, že „kysané zelí“ není jedna chuť, ale spousta pestrých možností pro každý mlsný jazýček. V Kvašeném světě nabízíme varianty buď zelí samotné nebo s křenem či koprem a také červenou řepu v kysaném zelí nebo klasické pickles či pickles s chilli.

Nechte mu v jídlech více prostoru

Kysané zelí je zkrátka mnohem víc než skromná hromádka vedle masa. Je to funkční potravina, která podporuje trávení, imunitu i pestrost jídelníčku. A čím více mýtů o něm necháme padnout, tím víc prostoru dostane v naší kuchyni – nejen o svátcích.

Zima je obdobím, kdy přirozeně vyhledáváme jídla, která tělo zahřejí, posílí imunitu a dodají energii. Právě kvašené potraviny dokáží v zimním jídelníčku udělat zázraky – jsou bohaté na vitamíny, minerály a hlavně probiotika. Na KvasenySvet.cz najdete širokou nabídku českých, ručně připravovaných fermentovaných produktů, které se skvěle hodí do každodenní kuchyně.

Připravili jsme pro vás zimní recepty, které jsou nejen lahodné, ale také maximálně jednoduché – všechny klíčové suroviny totiž pořídíte přímo na KvasenySvet.cz.

Hřejivá zimní polévka z kysaného zelí

Ideální pro chladné večery – kysané zelí dodá polévce sílu, vůni a příjemnou nakyslost.

Ingredience:

• Kysané zelí (klasické nebo s koprem/křenem)

• 2 brambory

• 1 cibule

• 1 lžíce sádla

• Uzené maso nebo klobása

• Pepř, kmín

Postup:

1. Na sádle osmahněte cibuli a přidejte pokrájené uzené maso.

2. Vmíchejte kysané zelí i s trochou vlastní šťávy.

3. Přidejte na kostičky nakrájené brambory a zalijte vodou či vývarem.

4. Dochuťte pepřem a kmínem, vařte 20 minut.

Tip: Zvolíte-li zelí s křenem, polévka získá výraznější zahřívací tón – ideální na mrazivé dny.

Pečené vepřové s teplými pickles

Vyvážená, zimní a probiotická varianta tradiční české klasiky.

Ingredience:

• Pickles 

• 500 g vepřového masa

• Sůl, pepř, česnek, majoránka

Postup:

1. Maso okořeňte solí, pepřem a česnekem, pečte do měkka.

2. Pickles krátce prohřejte na pánvi, jen aby byly vlažné, ale zůstaly živé.

3. Servírujte jako přílohu – jejich kyselkavost krásně vyváží tučnost masa.

Výhoda: Pickles dodají jídlu vitamín C, který je v zimě nenahraditelný.

Zimní salát ze zelí s červenou řepou

Rychlá příloha, která se hodí téměř ke všemu.

Ingredience:

• Červená řepa v kysaném zelí

• Lžíce olivového oleje

• Čerstvý pepř

• Jarní cibulka (volitelně)

Postup:

1. Zelí s řepou lehce promíchejte s olivovým olejem.

2. Dochutťe pepřem.

3. Přidejte najemno nakrájenou jarní cibulku.

Skvělé k rybě, kuřeti i bramborám.

Teplý zelný kvas „na zahřátí“

Kvasné nápoje z Kvasenysvet.cz jsou čisté, silné a v zimě fungují výborně na podporu imunity.

Ingredience:

• Zelný kvas nebo řepný kvas

• Šťáva z citronu

• Med (volitelné)

Postup:

1. Kvas jemně ohřejte – nevaříme, abychom zachovali živé kultury.

2. Přidejte kapku citronu.

3. Osladit můžete medem.

Výsledkem je hřejivý fermentovaný nápoj, který v zimě tělo nakopne lépe než čaj.

Zapečené brambory se zelím a cibulkou

Jednoduché, levné, výživné – ideální zimní večeře.

Ingredience:

• Kysané zelí

• Uvařené brambory

• Cibule

• Máslo

• Sůl, pepř, majoránka

Postup:

1. Do zapékací mísy vrstvěte plátky brambor, cibuli a kysané zelí.

2. Každou vrstvu osolte a posypte majoránkou.

3. Navrch dejte několik kousků másla.

4. Pečte 25 minut na 180 °C.

Výsledek? Lehce pikantní, lahodná a probioticky bohatá večeře.

Zima je perfektní období, kdy si lze dopřát více kvašených produktů – naše tělo to ocení nejen na chuti, ale i na zdraví. Produkty z KvasenySvet.cz se výborně hodí pro teplé pokrmy, ale stejně tak i pro rychlé přílohy či nápoje, které podpoří imunitu.

S trochou fantazie z nich vykouzlíte odlehčené verze klasických českých pokrmů nebo nové zimní speciality, které si zamiluje celá rodina.