Kysané zelí jako superpotravina budoucnosti: Proč je kvašení tak šetrné k planetě?
Kysané zelí patří k nejstarším způsobům uchovávání potravin, ale v době klimatických výzev získává úplně nový význam. Z obyčejné hlávky se díky přirozené fermentaci stává nejen výživná, ale i mimořádně udržitelná surovina. V době, kdy se řeší plýtvání, uhlíková stopa i zbytečné obaly, působí kysané zelí téměř jako dokonalý příklad toho, jak může tradiční jídlo odpovídat moderním požadavkům na šetrnost.
Výroba šetrná k planetě
Fermentace je jednoduchý proces: zelí se nakrouhá, osolí a nechá pracovat mikroorganismy, které jsou na něm přirozeně přítomné. Nevyžaduje žádnou energii navíc, žádné vaření, pasterizaci, elektrické spotřebiče či složité technologie. Kysané zelí vzniká samo, v pokojové teplotě, bez toho, aby zatížilo planetu. Z hlediska spotřeby zdrojů se řadí mezi nejúspornější potraviny, protože využívá to, co už příroda vytvořila, a nepotřebuje nic víc než sůl a čas. Ve srovnání s moderními způsoby konzervace je jeho uhlíková stopa minimální. Přesně taková výroba probíhá i v Kvašeném světě.
Mnohem delší trvanlivost
Dalším ekologickým bonusem je, že kvašení výrazně prodlužuje trvanlivost. Zatímco čerstvé zelí začne uvadat během pár dní, fermentované vydrží dlouhé týdny, ba dokonce měsíce, a to dokonce i bez lednice. To znamená méně vyhozeného jídla a méně potřeby balit potraviny do plastových obalů, aby déle vydržely. Ve fermentačních nádobách, sklenicích nebo sudech zelí drží pevně svou kvalitu. Pro domácnosti je to ohromná výhoda: co se jednou zakvasí, to se jen tak nezkazí. A dlouhá trvanlivost znamená i menší nutnost nakupovat další potraviny, což snižuje celkovou spotřebu.
Krátká cesta ke zpracování
Kysané zelí navíc vyrábíme z lokální suroviny, která roste téměř všude a má nízké nároky na pěstování. Zelí nepotřebuje tropické klima, leteckou dopravu ani skleníky vytápěné fosilními palivy. Jeho přeprava bývá krátká, což snižuje emise spojené s logistickým řetězcem. V Kvašeném světě zpracováváme české zelí a jeho cesta k nám z pole je velice krátká, pouhých cca 29 kilometrů. Něco takového můžete sotva o nějaké surovině prohlásit. Tím se výrazně liší od mnoha dovážených „superpotravin“. Fermentované zelí je ukázkový příklad toho, že nemusíme sahat po exotice, abyste jedli funkční a ekologicky šetrné potraviny.
Minimální zbytky
Velká udržitelnost kysaného zelí spočívá také v tom, že se dá využít téměř celé. Zbytky, které nezpracujete, například kousky košťálů, velmi snadno zkompostujete. A když zelí v sáčku otevíráte postupně, vždy použijete jenom takové množství, které spotřebujete. Nevznikají žádné, ani velice malé porce odpadu ani zbytečně využité obaly. Kvašené zelí se často připravuje ve velkých dávkách, což snižuje celkovou spotřebu obalů a minimalizuje frekvenci nákupů. Zkrátka se zde vyhazuje mnohem méně než v případě jiných potravin.
Přispějete ke zdravému prostředí
Udržitelnost ale nekončí u jenom u trvanlivosti a lokálnosti. Kysané zelí podporuje i zdravější stravování, protože přirozeně nahrazuje průmyslové výrobky plné cukru, aditiv a konzervantů. Když máte doma sáček z Kvašeného světa plný probiotického, křupavého zelí, sáhnete po něm určitě mnohem častěji než po balených hotovkách. Víc si pochutnáte a dáte svému tělo mnohem cennější výživu. Zároveň tím nepřímo snižujete spotřebu energie i materiálů, které se na jejich výrobu a balení používají.